Primavera Italiana, jak jsem si říkal po kotníky v bahně.

Náš jarní ultra výlet nás zanesl do italského Toskánska na jeden ze závodů UTMB World Series. Mělo to být příjemné jarní ultra po pěkných cestách v toskánských vinicích, ale počasí a trasér tomu chtěli jinak.

⸻

Co na sebe, když hrozí déšť

Vzhledem k tomu, že se startovalo v 7 ráno a pravděpodobnost deště byla dost vysoká, zvolil jsem mírně teplejší závodní variantu. Triko s dlouhým rukávem, pod něj síťované ultralehké skampolo od Craftu (udrží mokré triko od těla), volné Craft trailové kraťasy, boty CTM Ultra Trail a samozřejmě hodně vazelíny na chodidla. Nákrčník a kšiltovka je jasná volba do skoro každého počasí.

⸻

Start v Radda in Chianti

Startovalo se v historické vesnici Radda in Chianti a na úzkém startu se tísnilo kolem tisícovky běžců. Hned na začátek první trouble – moc lidí a seběh po trávě, nebo spíš v tom, co po ní zbylo.

Tady byl úkol jasný: suchou (haha) nohou předběhnout co nejvíc lidí před prvním kopcem, který naznačil, co nás čeká. Bahno, voda, kluzké kameny.

Před první občerstvovačkou byl úsek vinohradem, a to značilo jediné – bahno. Kluzké, řídké bahno, kterého po nočním dešti bylo všude víc než dost.

⸻

Italské občerstvení jako highlight

Jeden z největších highlightů byly občerstvovačky v italském stylu. Klasika jako voda, ionťák, chleba s nutelou je jasná, ale v Itálii to bylo několik druhů slaného i sladkého pečiva, prosciutto a jiné italské uzeniny – a taky víno Chianti Classico. Ale o výživě zase jindy.

⸻

První maraton v pohodě

Běh byl takový, jak to na ultra bývá – pomalu jsem se sunul dopředu, předbíhal další běžce, někteří zase mě, ale nezávodilo se, na to bylo moc brzo. Do maratonu šlo vše podle plánu, možná i malinko líp, až na to, že kvůli brodům a bahnu jsem měl úplně mokré nohy.

Specifikum trati bylo, že nejvyšší vrchol a zároveň nejdelší kopec byl až na 61. km. Do té doby to bylo hrozně moc menších kopců, ale technicky těžkých – jak výběhů, tak seběhů. Po bufetu na 50 km začalo pořádné ultra.

Stoupání začalo pro mě nejtěžším úsekem. Prudké stoupání po velkých kluzkých kamenech, 2 kroky dopředu, 1 zpět. Psychicky hodně náročné, ale nakonec i tady byl vrchol, po kterém následoval těžký seběh vodou a bahnem. Pak už to šlo na kopec vcelku hladce. Pomohl mi i krátký pokec s mladým Němcem – trochu líp nám to uteklo, i když on nakonec taky utekl.

⸻

Závěrečné trápení a finiš

Poslední občerstvení a asi 5 minut sedánek, a vzhůru dolů na posledních 15 kilometrů. Prvních 10 šlo celkem dobře, ale pak začaly problémy konců ultra – kopec v lese mi vůbec nesedl a po něm jsem se nějak nemohl rozběhnout.

Tak jsem se pomalu sunul až k poslednímu výběhu, což byl vlastně první seběh, a tak jsem se s italským kolegou vyškrábal až do Raddy, kde se přes pár uliček dokličkovalo do cíle.

⸻

Shrnutí

Pokud chcete sezónu začít ve velkém stylu a zároveň si užít jarní dny v té době poklidném Toskánsku, je Chianti Ultra Trail ideální volba. Krásné prostředí, výborně zajištěné občerstvovačky a náročná, ale zábavná trať.

Pro mě osobně to byl solidní výkon:

Celkem 99. místo, 88. muž, 16. v kategorii.

Podle hodinek: 75,36 km, 3326 m převýšení, čas 8:45:06, tempo 6:58/km